
Řecká kuchyně se nijak netají tím, že se snaží držet krok s tradičními kulinářskými velmocemi, jako je Francie. Její pokrmy se vyznačují citlivým používáním místních a sezonních surovin.
Plody, které jsou právě zralé a velmi chutné, se konzumují syrové nebo upravené tím nejjednodušším způsobem. Už od samých počátků lidského osídlení před statisíci lety patří mezi klasické ingredience vynikající olivový olej, voňavé bylinky, mořští živočichové, jehněčí nebo kozí maso a dostatek čerstvé zeleniny, ovoce, luštěniny a ořechů. Smíchejte je s benátským a tureckým vlivem a vznikne zajímavá paleta jídel, z nichž si vybere každý. Mnoho jídel je stejných jako na řecké pevnině, ale několik přísad a chodů naleznete pouze tady.
Tradiční krétská strava se dnes považuje za jednu z nejdravějších na světě. Určitě stojí za to vypravit se za místními obyvateli do jejich oblíbených podniků- možná se tím připravíte o efektní výhledy, ale získáte jistotu, že jídlo bude vynikající. Ceny ve všech restauracích s vyjimkou těch nejluxusnějších jsou kontrolovány státem, což znamená, že nejsou přehnaně vysoké.
Řecké rodiny nikdy nejí celé jídlo o třech chodech v jediné restauraci. Různé podniky se specializují a různé druhy jídel. S přílivem zahraničních turistů, kteří vyhledávají kuchyni v internacionálnějším duchu, se sice hranice mezi nimi stírají, v zásadě je však lze charakterizovat následujícím způsobem:
OUZERIE je tradiční podnik, kde se nabízí nejen ohnivý alkoholický nápoj ouzo, ale také předkrmy mezedes.Ty se konzumují společně s ouzem, neboť to se nikdy nemá pít na prázdný žaludek. Tradičním předkrmem je chobotnice (případně kalamář), ale nikdo vás do ní nebude nutit. Vybrat si můžete také z široké nabídky teplých a studených zeleninových a masitých jídel.
PSISTRIA nabízí jídlo přes ulici, většinou gyros a souvlaki. Je to vlastně nejstarší druh rychlého občerstvení, vhodný jako lehký oběd nebo svačina.
ZACHROPLASTIA (cukrářství) nebo GALAKTOPOLIO (mléčný bar) vám přijdou vhod po pořádném jídle, když hledáte ještě něco dobrého na zub.
KAFENION je typická řecká kavárna, kam chodí tradičně jen muži, což je ve vesnicích ve nitrozemí stále pravidlem. Většinou jsou zařízeny jen velmi základním způsobem a mimo pár starých stolů a židlí před kavárnu v nich nic nehledejte. Vášnivě se zde politicky debatuje a se stejným zaujetím se hrají vrchcáby. Synonymem pro řekou pohostinnost je však TAVERNA (někdy psaná jsou tabepna, protože v řečtině se b vyslovuje jako v a p jako r). Podávají se zde předkrmy a hlavní jídla, často i místní speciality. Většinou se jedná o rodinné podniky.
Mnohé taverny v hlavních letoviscích podávají snídaně (poskytují také teplou anglickou snídani), oběd a samozřejmě večeři. Řekové moc nesnídají- stačí jim chléb s marmeládou nebo medem a káva. Čas oběda nastává kolem třetí hodiny odpoledne, po něm následuje siesta. Večeří se pozdě, většinou až kolem desáté hodiny. V létě se v tavernách podává jídlo až do jedné hodiny ráno. Nevyhovuje-li vám řecký životní rytmus, můžete večeřet i dříve- některé taverny otevírají kolem šesté hodiny večer.
S výběrem stolu určitě nebudete mít potíž před půl osmou, ale chybět vám bude příjemná atmosféra, kdy se lokály zaplní místními.
Ve většině tradičních restaurací dostanete dlouhý jídelní lístek. Ne všechny jídla jsou ale vždy k mání, neboť některé pokrmy jsou sezonní a jiné se připravují ve velkých dávkách (např. moussaka). U jídel, která si lze objednat, bývá tužkou napsaná cena, ale ani to nemusí být vždy pravda.
Nebuďte překvapeni, když některé podniky nebudou mít vůbec žádný jídelní lístek. V některých z těch nejautentičtějších restaurací jednoduše zajdete do kuchyně nebo ke grilu a podíváte se, na co se vám zrovna dnes sbíhají sliny. Výběr je pak velmi snadný.
Všechny restaurace účtují kuvert. Ten zahrnuje porci chleba (ochutnejte tradiční krétský těžký chléb paximadhia nebo topinky dakos) a většinou cenově nepřesahuje jednou euro na osobu.
Řecko je zemí, kde předrmy mohou klidně tvořit celé jídlo. Mezédes jsou malé porce různých druhů předrmů, keteré si objedná celý stůl. Je to velmi příjemný a zábavný způsob stravování- sníte jen tolik, kolik chcete, a objednáváte si tak dlouho, dokud se nenajíte do sytosti. V tavernách se vůbec nemusíte ostýchat objednat si jen předkrmy a nic jiného.
Nejoblíbenější jsou tzatziki - nastrouhaná okurka v jogurtové zálivce ochucené česnekem a mátou, dolmades - listy vinné révy plněné rýží a zeleninou ( někdy i masem) a podávané studené nebo teplé, olivy, tarama - tresčí jikry se strouhankou, olivovým olejem a citronovou šťávou, gigantes- velké fazole v rajské omáčce, kalamari -smažené robotničky, pastourma-česneková klobása z jehněčího nebo hovězího masa, a keftedes- masové kuličky ochucené koriandrem a dalším kořením. Saganaki je smažený plátek sýru feta obalený ve strouhance. Sýr feta je také velmi chutný zabalený v alobalu s česnekem a bylinkami a pečený v troubě. Krétskými specialitami jsou tiropitakia (kousky těsta plněné kozím nebo ovčím sýrem) a šneci salingária.
Řecký salát horiatiki (doslova vesnický salát) z rajčat, okurek, cibule a oliv, sypaný sýrem feta lze jíst jako samostatné jídlo. Pokud si salát chcete dochutit, napřed použijte ocet a teprve pak olej. Karafy s olivovým olejem a octem jsou na stole v každé restauraci.
V zimě se tradičně jí polévky, ale v létě nejsou tak časté. Rybí polévku psarosoupa podávají ve všech rybích restauracích stejně tak jako kalamaraki (kořeněné robotničky s rajčaty). Výborná je krétská čočková (fakés), ciznová (revithia) a fazolová (fasolia) polévka. Kuřecí polévka avgolemono s vajíčkem, citronem a rýží je také vynikající, ale nejdete ji jen na málokterém jídelním lístku.
Není překvapením, že ryby a jiné plody mořena Krétě už po staletí tvoří podstatnou část jídelníčku. Čerstvě ulovené ryby jsou vystaveny před tavernou na kusech ledu. Zákazníci si sami vyberou, kterou rybu jim má kuchař připravit. Ryba se před vařením zváží. Na cenu se raději vždy předem zeptejte, neboť rybí chody jsou v řeckých restauracích poměrně drahé. Důvodem je nedostatek ryb způsobený nadměrným rybolove v oblasti Egejského moře. Mezi nečastější druhy ryb patří barbounia(parmice), xifias(mečoun), glossa(platýz) a lithrini(cejn). Ryby jsou nejlepší grilované a s čerstvým citronem. Marides(bělice) a sardeles(sardinky) se podávají smažené. Pokud máte ryby raději dušené, ochutnejte chobotnici (ktapodi) s bílým vínem, bramborami a rajčaty nebo krevety (garides) s omáčkou z bílého vína se sýrem feta.
U stánků ochutnejte gyros (tenké plátky masa ořezané z rožně a podávané se salátem v chlebu pita) nebo souvlaki ( malé kousky masa na špízu, známé též pod tureckým názvem kebab), které může pojídat při procházkách městem nebo na pláži. Chcete-li u jídla posedět, zajděte si do restaurace na pečené kuře, jehněčí a telecí steaky nebo nadívané vepřové ledviny, jsou opravdu lahodné. Brizole je obyčejný steak, který se připravuje dobře propečený. Pečené nebo rožněné jehně se tradičně jí o Velikonocích. Zkuste také jídla pomalu pečená a dušená v troubě. Kleftiko je dušené jehněčí s rajčaty, stifado je dušené hovězí s cibulí. Obojí se podává v kameninovém hrnci, který dokáže udržet teplotu jídla. Ve vesnických tavernách se stále setkáte s tradičními chody katzika(koza s rajskou omáčkou) a loukanika (klobásy), a to především kokoretsi (klobása z drštěk s bylinkami).
Nejslavnější řecké jídlo je však moussaka - několik vrstev lilku nakrájeného na plátky prokládaných mletým jehněčím masem s cibulí a polevou z bešamelové omáčky. Správně připravená moussaka má mít pevnou konsistenci, ale má být šťavnatá a vonět bylinkami. V nejlepších restauracích je vaří každý den čerstvou. Pastitsio je další jídlo skládající se z vrstev, tentokrát z těstovin, masa a rajskou omáčkou. Gouvetsi je dušené hovězí s těstovinami ve tvaru kosočtverce. Máte-li chuť na něco bezmasého, objednejte si jídlo yemista z rajčat, lilku nebo paprik plněných rýží a směsí zeleniny nebo zeleninu pečenou v troubě s rajskou omáčkou.
Na závěr jídla vám ve většině taveren doensou mísu čerstvého ovoce. Pokud bydte si ale dali něco ještě sladšího, v tevernách budete většinou hledat marně. Vydejte se do cukrádný zacharoplastia, kde objevéte nesmírně dobré sladkosti, dávné dědictví Turků. Baklava je pečivo s vrstvami namáčenými v medu a plněné vlašskými ořechy, katili je pšeničné pečivo s kousky mandlí a medem, loukoum jsou smažené medové koblihy a pitta me měli medový koláč.
Z mléčných dezertů ochutnejte vynikající krétský jogurt s místním medem nebo ovocem.
Ryzogalo je studený rýžový pudink, galaktobouriki je pudinkový koláč.
Většina řeckých a krétských sýrů se vyrábí z ovčího nebo kozího mléka. Nejznámější je měkký sýr féta, který se přidává do všech řeckých salátů nebo se konzumuje samotný. Tvrdý sýr kaseri nejlépe chutná čerstvý, ale podobně jako parmazán se používá také strouhaný a jako přísada ve vařených jídlech. Typicky krétské jsou sýry anthotyro a manouri s jemnou chutí nebo tvrdé sýry agrafou a kefalotiri.
Krétské víno bylo v minulosti vyhlášené po celé Evropě, ale jeho sláva v posledních desetiletích poněkud pohasla. Věhlas lahvových vín se díky inovacím ve výrobě začíná opět zlepšovat, ale ve srovnání s ostatními řeckými víny jsou drahá.Objednat si můžete levnější sudové víno- běžné vesnické víno. Červené, bílé i růžové se pije mladé a chladné. Víno v každé oblasti má vlastní příchuť a zabarvení a skvěle doplňuje krétskou kuchyni, která je založena na olivovém oleji.V Řecku se také vyrábí víno retsina s přísadou pryskyřice. To bylo užitečné především v minulosti,kdy pryskyřice pomáhala v horkém podnebí uchovávat víno čerstvé. Výborně se hodí k řeckým jídlům, ale na chuť si budete muset zvyknout.
Ouzo se pije jako aperitiv s ledem a vodou. Je to destilát s anýzovou příchutí a prý má uklidňující účinky. Kréťané mají také rádi silnější raki, což je totéž, ovšem bez anýzu.Ani s jedním to však nepřežeňte, protože přílišná konzumace alkoholu v horkém Řecku může mít velmi nepříjemné následky. Dáváte-li přednost pivu, setkáte se se značkami Heineken a Amstel z licenčních pivovarů v Řecku a místním pivem Mythus, které má velmi říznou chuť.
Řecko si zamilovalo frappé - silnou studenu kávu s ledem, což je obzvlášť osvěžující v poledním parném počasí. Horká káva se připravuje v měděných konvičkách řeckým způsobem (ellenikos, k nerozeznání od turecké kávy) a podává se v malých šálcích. Kávu vám automaticky přinesou glykivastro (oslazenou). Chcete-li méně cukr, požádejte o metrio (střední) nebo sketo (bez cukru). Italské espreso a kapučíno se podává v luxusnějších kavárnách na nábřežích a v Iraklionu. Instantní kávu dostanete pod názvem Nescafé nebo nes.
Nealkoholické nápoje jsou stejné jako v ostatních zemích. Na Krétě však nejlépe osvěží místní minerální voda z horských pramenů. Třemdava (díktamus) je bylina, která sena na ostrově prodává jako bylinkový čaj s příznivými účinky na trávení a jiné neduhy. V restauracích ji na jídelních lístcích nenajdete, ale pokud budete pozváni do krétské domácnosti, možná vám třemdavový čaj nabídnou tam.
Voda / nero, Chléb / psomí, Hovězí / vodinó, Kuře / kotópoulo, Krevety / garída, Cukr / záchari
Pivo/ bíra, Víno / krasí, Zmrzlina / pagotó, Olivy / Elis, Jehněčí / arní, Sůl / aláti
Příbor / machero-pírouna, Sklenice / potíri, Jedna / ena, Dvě / dhío, Pečené nebo grilované / psitó